Obec v médiích

100 let Sokola ve Vranové Lhotě - 21.6.2010

23

Adventní dílnička

1

Mikulášský karneval

Předvánoční jarmark

V letošním roce slaví vranolhotší významné jubileum v životě obce, 100. výročí založení Tělocvičné jednoty Sokol. Nesmělé počátky snah o pozvednutí kultury tělesné ale i duševní spadají už do roku 1909, kdy 5 zakládajících členů utvořilo „lhotský“ odbor při T. J. Sokol Městečko Trnávka. Zájem shromažďovat se díky stejným zájmům v duchu odkazu Tyrše a Fügnera a jistě také touha realizovat se vlastenecky v době tehdejšího c. k. mocnářství, to vše vedlo hned v následujícím roce k utvoření samostatné organizace T. J. Sokol Vranová Lhota. Předcházela tomu mnohá úspěšná veřejná cvičení po celém okolí a Sokol začal sehrávat vedle tradičních hasičů i významnou společenskou roli. Podmínky pro cvičení, dle dobové sokolské kroniky, nebyly v tehdejší době nijak lehké. Mnoho akcí se konalo zpočátku v provizorních prostorách, nadšení a elán členů však překonávaly mnohé těžkosti. Týkalo se to také obstarávání cvičebního nářadí, prostředků pro pořízení cvičebních úborů i výcviku cvičitelů. Cvičilo se samozřejmě ponejvíce venku, na hřišti, ale i v sálech místních hostinců.

Slibně rozvíjející se činnost v obci byla záhy násilně přerušena v době 1. sv. války 1914 - 1918.Vyhlášení samostatného Československa přineslo i obnovení Sokola.V nové, demokratické republice se začaly se rýsovat velké možnosti pro navázání na tradice a pro realizaci nových podnětů v tělovýchově. Lidé zapálení pro sokolskou věc vytrvali i ve Vranové Lhotě. Došlo k podnícení zájmu nejen o cvičení, ale i běžnou spolkovou činnost. Součásti sokolských aktivit byly také různé osvětové přednášky, taneční zábavy a plesy a utvoření legendárního divadelního spolku, který rozdával radost na pódiích v širokém okolí.Ve dvacátých letech minulého století získal Sokol od biskupického hraběte Thurn-Taxise „Zámeček“, rozlehlou budovou již tehdy málo využívaného zámku včetně části přilehlých pozemků a hospodářských budov. Mohl tak ještě více rozvíjet svou činnost především v oblasti hromadných vystoupení a různých tělovýchovných akademií.

Lhotský Sokol vychoval také vynikajícího sportovce, Jana Sládka, ve třicátých letech československého reprezentanta v gymnastice, mj. i účastníka XI. OH v Berlíně v roce 1936.

Další zákaz činnosti postihl Sokol v době 2. sv. války za Protektorátu Čechy a Morava, v jednom z nejtragičtějších období našich dějin, ztráty na životech se dotkly také místní jednoty.

Po osvobození naší vlasti v roce 1945, po vydechnutí z útlaku okupace, došlo k obnovení činnosti Sokola. Ve Vranové Lhotě, se začalo cvičit především se školní mládeží, dlouhého trvání však už neměl divadelní spolek. Následně, po roce 1948, dochází již k třetímu zákazu Sokola. Jeho někdejší aktivity po stránce sportovního vyžití přebírá ZO Svazarmu a v odboru odbíjené, téměř paralelně, TJ Sigma Vranová Lhota, podporovaná místní Armaturkou.

Volejbal se ostatně stává nejúspěšnějším poválečným sportem na naší vesnici. Dokladem jsou o tom, hlavně v 70. a 80. letech minulého století, pravidelné účasti v mistrovských utkáních OP Svitavska a dokonce i jedno druhé místo v krajském kole vesnických družstev. Ne nadarmo se začalo říkat Vranové Lhotě bašta vesnického volejbalu. Došlo k vybudování nových antukových kurtů, k zvelebení areálu, dařilo se i získávat finanční prostředky. Do této doby lze také zařadit založení družstva ledního hokeje (činného dodnes), odboru rekreačního lyžování (postavením lyžařského vlaku) a odboru nohejbalu; četné byly také účastina turnajích, zájezdy na sportovní i jiné akce po celé republice i za hranice.

Nová doba po sametové revoluci v roce 1989 přinesla definitivní obnovu Sokola, byl navrácen majetek. Sokol kooperuje úzce ve své činnosti se základní školou a dalšími spolky, což je jistě jen ku prospěchu obce. Nový odbor všestrannosti vychází vstříc především dětem a mládeži. Nějaký čas pokračoval i soutěžní volejbal, po generačních výměnách je však dnes, v roce 2010, situace jiná. Na někdejší slávu lhotského volejbalu se jen vzpomíná, dnešní mladí lidé mají přece jenom jiné zájmy. Přesto nelze současnému vedení Sokola upřít snahu o kontinuitu v zachování sportovního vyžití ve Vranové Lhotě.Pravidelně se ročně konají 2 turnaje ve volejbale smíšených družstev. Především ten tradiční, už po desítky let konaný „Pouťový turnaj“, má své stálé místo v kalendáři volejbalových gurmánů z celého (nejen) našeho kraje.

Záběry na snímcích jsou ze soboty 12. 6., kdy se v rámci oslav 100. výročí založení Sokola konal, a nutno dodat, že velmi zdařile a ve velkém stylu zorganizovaný, druhý, mladší, neméně však populární, letos již 7. ročník, AVL CUP.

Z 16 účastníků si první místo po dramatickém boji vybojoval (konečně!) Sokol Vranová Lhota před družstvem „Moravská Třebová“. Součástí turnajového klání byly také závody v „sokolských“disciplínách: přetahování lanem, hod polenem a šplh na tyči.

Sluší se vzpomenout všech těch, kteří se o činnost Sokola ve Vranové Lhotě, ať už jakýmkoliv dílem, za uplynulé století zasloužili a poděkovat za vše co pro něj, potažmo pro obec udělali. Nezbývá, než Sokolu do dalších 100 let popřát jen vše dobré, hlavně však pak partu nadšenců, kteří sokolský prapor ve Vranové Lhotě ponesou dál.

Text: Miroslav Pužík

12.7.2010

Víme, proč se moucha v Třebůvce neutopila Lodníci na zvláštních plavidlech se ve Vranové Lhotě ochladili ve vodě řeky Třebůvky. Do loděnice ale dorazili všichni bez úhony

KVĚTA KORBÁŘOVÁ

Vranová Lhota

Nebe bylo jako vymetené bez jediného mráčku, rtuť teploměru se vyšplhala nad třicítku. Říčka v obci na Moravskotřebovsku se v sobotu odpoledne hemžila podivnými plavidly se zvláštními lodníky. Zvědaví diváci přihlíželi na břehu.Co se stalo? „Členové místní tělovýchovné jednoty Ahoj pořádali už sedmnáctý ročník sjezdu atraktivních plavidel po řece Třebůvce,“ řekl jeden z pořadatelů Miroslav Pužík mladší. U mostu vedle Armaturky se sešli účastníci, abys vé nápady pokřtili ve vodě.Ještě dodělali poslední drobné úpravy, dofoukli pneumatiky a vyjeli na netradiční plavbu po řece.

K loděnici! Jako první se na cestu k loděnici vydal malý vodník se svým doprovodem. V těsném závěsu se plavil Pat a Mat. Proud unášel i šest mědvědů s Cibulkou, osobní auto s posádkou a v jedné kánoi seděla dokonce mimina! „Startovní číslo si letos převzalo patnáct posádek. Měli jsme tu opět vodníky a čerta. Nově se představil templářský rytíř nebo žínky v igelitu,“ dodal Pužík. Chce to jen nápad a těmi ve Vranové Lhotě rozhodně nešetřili. František Vorbely alias myslivec od Červené Karkulky si pamatuje i první ročník sjezdu. „Jak nás to napadlo? Jinde splavují velké řeky, tak jsme si řekli, udělejme to na Třebůvce,“ uvedl Vorbely. Po prvních nesmělých zkušenostech se letos namočili už posedmnácté. Některým účastníkům se cestou plavidlo trochu rozpadlo, ale do cíle postupně dorazili všichni. Po vystoupení Hřebečského tanečního souboru z MoravskéTřebové přebrali lodníci ocenění.Speciální cenu za největší kuriozitu na vodě a herecký výkon získal Martin Štefek. „S nápadem přišla maminka. Výroba trvala dva dny. Použil jsem polystyren a montážní pěnu. Pak jsem „to“ještě přestříkal,“ vysvětlil Štefek. S čím se místní borec plavil? Jako moucha na hromádce trusu. V doprovodném programu vystoupila skupina z umělecké agentury Historia z Moravských Prusů. Rytíř na koni se proháněl po louce. Přihlížejícím předvedl, co umí. Těm nejvytrvalejším zahrála k tanci a poslechu rocková kapela Krematorium. Pokud jste se nebyli ve Vranové Lhotě podívat,zkuste to za rok. Pořadatelé budou v tradici určitě pokračovat.

10.9.2010